Ahoj, pokusila jsem se shrnout, na co jsme včera přišli v rámci sletu s tak složitým názvem:-).
Obsah:
1. Téma Sletu:
Navázali jsme na minulý slet týkající se způsobů, jakými můžeme upevňovat znalosti žáků. Shodli jsme se, že budování znalostí se potřeba a že žáci rychle zapomínají. K tomu slouží techniky, o kterých jsme mluvili na sletu minulém: rozložení v čase, aktivní vybavování, opakování nahlas, mnemotechnické pomůcky, aktivní forma výuky, zážitek.
Cílem tohoto sletu bylo přijít na to jak to dělat, aby žáci znalosti uměli využít.
2. Otázky:
Jak mohou žáci využít znalosti u mě v hodině? Jaké příležitosti vznikají?
Jak mohou žáci využít znalosti v jiném předmětu? Jak to zařídit?
Jak mohou žáci využít znalosti ve svém životě? Jak propojit život s teorií ve škole?
3. Zajímavé Myšlenky:
Je důležité používat metody proti zapomínání - tj. aktivní vybavování, rozložení v čase, mnemotechnické pomůcky, opakování nahlas, jakékoliv příležitosti k vyvolání emocí u žáků (vtipy, silné příběhy).
Je jasné, že při velkém objemu látky toto nemůžeme stihnout. Je třeba se zaměřit na témata, která chci probrat do hloubky a témata, která probereme povrchněji. O tématech mohou spolurozhodovat i žáci.
V jiném předmětu je dobré zadávat do celkových kritérií i kritéria „jiných předmětů“. To jsou zejména požadavky na úpravu, pravopis, typografii, využívání různých programů. U tohoto postupu by bylo ideální, aby učitelé maximálně spolupracovali a domluvili se na lince, kterou budou podporovat optikou svého předmětu. Linka může být zvolený předmět odpovídající zaměření školy nebo fenomén, téma - podnikavost, ekologie, lidská práva. Téma může být i konkrétnější - např. husitství, voda, inflace.
Pokud nejsme na spolupráci s kolegy zvyklí, je dobré se nejprve domluvit v malém okruhu, otestovat, poté spolupráci rozšiřovat.
Pro používání znalostí v životě je dobré organizovat různé akce např. soutěže, jarmarky, expedice. Využívat události, které žáci zažívají v životě a včleňovat je do školních témat - např. demonstrace, brigáda, dovolená, spoření.
Výborné je i mezigenerační učení, kdy žáci starších ročníků učí žáky mladších ročníků za určitým účelem. To se osvědčuje např. v projektech, prezentacích, soutěžích. Vhodný může být i začátek roku, kdy starší pomáhají mladším se zorientovat. Starší si uvědomují, co vlastně umí, používají své znalosti. Mladší je od nich přijímají často ochotněji než od učitele.
4. Závěr:
Shodli jsme se, že znalosti jsou důležité pro budování celého systému myšlení. Zároveň jsme si uvědomili, že s nástupem umělé inteligence musíme k budování systému znalostí přistupovat jinak než dříve. A na toto téma zaměříme slety v příštím školním roce 26/27.